Základní škola
a mateřská škola Konstantinovy Lázně
a mateřská škola Konstantinovy Lázně
80. léta
V osmdesátých letech byl každý školní rok již tradičně zahájen společným slavnostním shromážděním žáků, učitelů, rodičů, zástupců MNV a společenských organizací s proslovy ředitele školy a předsedy MNV a následným poslechem projevu ministra školství ve školním rozhlase.
Od školního roku 1977/78 je škola organizována jako čtyřtřídní a žádný ročník není spojený
(1. stupeň tvořily 1. – 4. ročník) a to až do roku 1997/78. Počet žáků stoupá tak, že se začíná uvažovat o přístavbě školy. Ve školním roce 1985/86 má škola rekordních 96 žáků.
V průběhu školního roku jsou pořádány akce více či méně stejného charakteru – kromě připomenutí a oslav nejrůznějších v té době významných především politických výročí, jsou to také exkurze, výchovné přednášky, kulturní vystoupení žáků při různých příležitostech, tematické besedy, čtenářské soutěže, divadelní a filmová představení, koncerty v rámci akce „Mládež a kultura“, sportovní akce (turnaje ve stolním tenisu, šachu, vybíjené, branné závody), či akce k dopravní výchově.
Při škole pracovaly dlouhodobě či krátkodobě nejrůznější zájmové kroužky – divadelní, přírodovědný, střelecký, fotbalový, požárnický, recitační, rozhlasový, šachový, výtvarný, zdravotnický, tělovýchovný, turistický, které vedli učitelé i dobrovolníci z obce. Velmi úspěšně pracoval především divadelní kroužek pod dlouholetým vedením Václava Vedrala, který získal řadu ocenění v okresních i krajských soutěžích a ve školním roce 1983/84 dokonce postoupil se svým dětským souborem až do národní přehlídky dětských souborů v Kaplici. V kronice jsou uvedeny názvy některých divadelních her, které žáci nastudovali: „Z pohádky do pohádky“ (80/81) - hra zařazena do programu „Mládež a kultura pro celý okres“, „Kouzelník Dyk“ (81/82), „Tři pohádky" (82/83), „Rej čarodějnic“ (85/86).
Aktivní byl i recitační kroužek pod vedením učitelky Anny Roučkové - pravidelně připravoval literární pásma k různým výročím roku (sjezd KSČ, Únorové vítězství apod.), ke společenským událostem ( MDŽ, vítání občánků) a vystupoval při různých příležitostech i v sousedních obcích.
Žáci z rozhlasového kroužku především v 1. polovině 80. let pravidelně informovali veřejnost prostřednictvím vysílání místního rozhlasu o činnosti MNV, o kultuře, o významných výročích, snažili se o popularizaci volebního programu a informovali o jeho výsledcích. Kronikář poznamenává: „Učitelé i žáci se zúčastnili májových oslav v Bezdružicích. Budova školy byla vyzdobena. V průvodu nesli žáci třepetalky. Rozhlasový kroužek připravil zvláštní vysílání.“ Vedoucí kroužku byla M. Pavlasová, která vzpomíná, že vysílání místního rozhlasu bylo každý pátek od 16.00 h a vysílalo se z místnosti v 1. patře budovy č.p.5 (dnes Policie).
V pionýrské organizaci (Pionýrská skupina Olega Koševého) bylo v průměru organizováno 90% žáků, ale velmi často se potýkala s nedostatkem vedoucích a její činnost byla hodnocena jako málo kvalitní. Konají se každoroční slavnostní sliby jisker i šátkování pionýrů. Slib jisker se v 70. letech změnil z původního „Já, jiskra, skládám slib, chci se učit čím dál líp. Chci jít stále za svým cílem stát se dobrým pionýrem“ na nový: „Slibuji dnes přede všemi, jako jiskra jasná, chci žít pro svou krásnou zemi, aby byla šťastná.“
Žáci získávali různá ocenění v okresních i krajských soutěžích - konkrétní údaje a jména žáků lze vyčíst ze školní kroniky, která je v současnosti uložena v ředitelně školy. Škola soutěžila ve sběru odpadových surovin a léčivých bylin - v okresní soutěži se pravidelně umístila na předních místech. Sbíral se i starý papír.
V 80. letech nadále pokračovala družba se školou v Ederitz v NDR formou dopisování, ukázek výtvarných prací i vzájemných návštěv, žáci 3. a 4. ročníku se účastnili plaveckého výcviku, který se konal vždy první týden o prázdninách - nejprve se autobusem jezdilo do Domažlic, pak do Plzně a nakonec do Tachova.
Oblíbené byly u žáků dopolední rozcvičky ve škole, které vysílaly učitelky vždy v 11 h ze školního rozhlasu, pro některé žáky už méně oblíbené bylo povinné pití mléka na svačinu. Jedna z bývalých žákyň vzpomíná: „Do školy jsem chodila většinou ráda. K mým nepříjemným zážitkům patří každodenní pití 1/4l mléka. Dostávali jsme normální polotučné a ochucené jahodové. V zimě nám ho paní učitelka dávala ohřát na radiátor. Není nic hnusnějšího než teplé růžové uměle navoněné mléko. Protože jsem to často odmítala pít, dostávali ostatní spolužáci týdenní služby a museli mě hlídat, abych to vypila a nikam nevylila.“
Na konci školního roku se pravidelně konaly tradiční školní výlety na různá místa naší vlasti – př. západočeské lázně, ZOO Praha, Koněpruské jeskyně, zámek Kozel.
V průběhu hlavních prázdnin často ve škole pobývaly pionýrské tábory dětí z Tachova.
Škola měla každoročně uzavřeny smlouvy s patronátními závody a BSP (montéři ze Záchlumí, zdravotníci a pokojské z Čsl. lázní, pracovníci Čsl. státních lesů), které pomáhaly zajišťovat činnost zájmových kroužků, vánoční nadílky a zvaly žáky na exkurze na jednotlivá pracoviště či pro ně pořádaly besedy u táboráku.
Velmi dobrá a aktivní byla také spolupráce se SPOZ, jehož členky se účastnily zahájení školního roku a přinášely dárky pro prvňáčky, pořádaly maškarní ples pro děti, MDD a další akce.
V rámci různých výročí spojených s KSČ si učitelé i žáci připravovali individuální či kolektivní závazky, jako např. zkvalitnění výchovně-vzdělávacího procesu, zlepšení prostředí školy a jejího okolí, spolupráce s MNV a společenskými organizacemi, úspora provozu. Při závěrečných hodnoceních bylo vždy konstatováno, že závazky jsou splněny na sto a někdy i více procent. Žáci a učitelé dobrovolně odpracovali každý rok mnoho brigádnických hodin při údržbě obce – finanční prostředky takto získané byly použity na další školní akce.
Při škole pracovalo SRPŠ, které pomáhalo financovat školní pomůcky, akce školy, plavecký kurz a ve školním roce 1983/84 výbor SRPŠ zorganizoval „Ples školy“. Jelikož v té době byl v rekonstrukci sál hotelu Tvorba, konal se ples v Kulturním domě v Bezdružicích a učitelky se podílely nejen na jeho organizaci, ale i na obsluze a přípravě občerstvení. Ples byl úspěšný a kronika uvádí, že „Finanční výnos byl velmi dobrý.“
Učitelé jako veřejní činitelé museli zastávat řadu veřejných funkcí – jako poslanci pracovali ve školské a kulturní komisi MNV, byli členy SČSP, ČSTV, ČSŽ, OB, TJ Sokol, Svazarm, vykonávali funkce kronikáře, hospodáře, soudce z lidu, knihovnice a další.
Učitelský sbor tvořili ředitel Svatopluk Kubát (v roce 1986 po 29 letech práce v lázeňské škole odešel do důchodu), učitelky M. Pavlasová, A. Roučková, E. Pubrdlová (od roku 1986 ředitelka školy) a vychovatelka školní družiny J. Martinů. Ve školním roce 1986/87 nastoupila v 1. pololetí Vlasta Handzová z Bezdružic a od 2. pololetí zde místo ní vyučuje Erika Hovorková, která poté odchází na mateřskou dovolenou. V následujícím školním roce odešla do důchodu A. Roučková a na jeden rok nastupuje Milena Kudelová. V dalším roce 1988/89 zde pouze přechodně rovněž jeden rok vyučovaly Ivana Macháčková a Anna Kaslová, na jejichž místo přichází Milada Veselá (provdaná Vlčková) a z mateřské dovolené se vrací E. Hovorková. Učitelský sbor se tím na několik let opět stabilizuje.
V průběhu 80. let se upravovaly vnitřní i vnější prostory školy a to následovně:
1981/82 - na školní zahradě byl za finančního přispění ČSTV vybudován v hodnotě 10 000,- Kčs „areál zdraví“ – zabudovány kovové prolézačky, z nichž některé slouží dodnes. Ve své době alespoň částečně řešily svízelnou situaci s výukou tělesné výchovy – škola neměla vlastní tělocvičnu a nemá ji dodnes, i když již v roce 1978 MNV plánovalo její výstavbu. Tělocvična měla dle záměru sloužit zároveň škole, mládeži a dalším organizacím pro setkávání a pro zájmovou činnost, protože součástí měly být i klubovny a společenská místnost, které v obci chyběly. O prázdninách 1982 byla škola vymalována a vyměněna podlahová krytina.
1984/85 - v rámci tzv. „Tachovské výzvy“ vyhlásil MěNV Planá soutěž „Tachovsko – zahrada Západních Čech“, jejímž cílem bylo zkrášlení míst v Západočeském kraji. Škola díky tomu dostala novou fasádu a byl postaven nový plot.
1987/88 - bylo dokončeno vybavení kabinetů v půdních prostorách, ze skladiště v 1. patře vybudována ředitelna a společně se sborovnou vybavena novým nábytkem, byla natřena okna v celé budově, pionýrská klubovna v přízemí dočasně změněna na sklad CO MNV.
1988/89 - v půdních prostorách vybudován druhý kabinet, dokončena oprava všech lavic (desky pokryty umakartem - polovina z těchto lavic slouží dodnes), na školní zahradě instalována stavební buňka, která i dnes slouží jako sklad zahradnického nářadí.
1989/90 - opravena střešní krytina včetně okapů a svodů, malá třída v přízemí vybavena novým nábytkem.
Vysvětlivky zkratek:
