Základní škola
a mateřská škola Konstantinovy Lázně
a mateřská škola Konstantinovy Lázně
50. léta
Ani v 50. letech se děti školou povinné nevyhnuly oslavám různých politických výročí (28. říjen, VŘSR, vítězný únor, 1. máj, dny československé armády a další). Hlavní oslavy se pak týkaly především životů dvou státníků – generálního tajemníka KSSS J. V. Stalina a československého „dělnického“ prezidenta Klementa Gottwalda. Nejprve se každoročně a s patřičnou pompou oslavovalo výročí jejich narození a od roku 1953 navíc i výročí úmrtí těchto „dvou velikánů naší doby“. Kromě přípravy besídek a vystoupení na povinných oslavách žáci nacvičovali pravidelně se svými učitelkami divadelní scénky, ve škole se skládaly pionýrské sliby a sliby jisker, započalo se rovněž se sběrem bylin. V předvečer 1. máje se konaly lampiónové průvody do Starých lázní na táborový oheň a žáci se svými učiteli se pravidelně účastnili prvomájových průvodů, které se střídavě konaly v Lázních a Bezdružicích. Rodičovské sdružení přispívalo na učebnice, učební pomůcky, sešity, sportovní potřeby i knihy a odměny pro žáky, také výtěžky z veřejných vystoupení žáků byly využity za těmito účely. Žáci již jezdili na školní výlety do vzdálenějších míst – Praha, Plzeň, Domažlice, Klenčí, Křivoklát, Karlštejn, přehrada Slapy.
Až do konce 50. let byly dvě místnosti v patře budovy školy stále využívány jako služební byt, kde bydleli ředitelé školy a později nové začínající učitelky. Poté byly při rekonstrukci budovy na počátku 60. let tyto místnosti přeměněny na třídu (dnes malá třída v patře – počítačová) a ředitelnu, která zároveň sloužila jako sborovna (a slouží dodnes). V místě dnešní ředitelny bývalo skladiště „všeho možného“, včetně ochranných plynových masek nezbytných pro branná cvičení žáků.
Ve školním roce 1954/55 byla zřízena pro odpolední aktivity žáků školy družina mládeže1) a přiděleny jí prostory v budově mateřské školy (dnes obecní úřad). Žáci sem po vyučování odcházeli na oběd a odpoledne zde trávili v družině, které byla vyčleněna místnost - klubovna v přízemí (dnes jednací místnost). Obdobně jako se často střídali z různých důvodů (stěhování, umístěnka, převedení na jinou školu apod.) učitelé národní školy, tak se měnili i vedoucí družiny mládeže. Jméno první vedoucí není známo, další zmiňuje kronika mateřské školy. Ve školním roce 1955/56 byla vedením ustanovena absolventka pedagogické školy v Sušici Zdena Vopálecká (provdaná Pitulová), která vedla družinu mládeže dva roky a po ní (1957/58) vedení převzala Milena Mašátová, absolventka pedagogické školy v Klatovech, která zároveň vedla administrativu školní jídelny, kam chodili na oběd žáci ze školy. Ovšem hned další školní rok byla vedoucí družiny i jídelny ustanovena Jaroslava Matoušková, absolventka PŠN (pedagogická škola pro vzdělávání učitelů národních škol) z Plzně, která však byla po třech měsících odvolána dle slov kroniky mateřské školy „pro nepořádek ve vedení administrativy a odvodu vybraných peněz za stravu dětí.“ A tak od 1. 12. 1958 vede družinu mládeže a „školní stravovnu“ až do konce školního roku Jarmila Křížová, rovněž absolventka PŠN. V dalším školním roce 1959/60 zde působí absolventka pedagogické školy Marta Vlková, ale protože rovněž špatně vedla administrativu školní jídelny, byla jí tato funkce k 31. 12. 1959 odňata a vedení školního stravování se ujímá na dlouhá léta vždy ředitelka mateřské školy. Počet žáků docházejících do družiny mládeže postupně stoupal a prostory v mateřské škole začaly být nedostačující kapacitně i hygienicky, což ale bylo vyřešeno až za dalších více než deset let.
V průběhu celých 50. let konali kandidáti na učitele z gymnasia v Plni na zdejší škole čtrnáctidenní pedagogickou praxi, výchovně vzdělávací činnost školy byla pravidelně kontrolována školními inspektory.
Ve škole nadále působila pionýrská organizace, ale činnost oddílů (tzv. vesnických kolektivů) byla zpočátku nepravidelná, z důvodu „špatné docházky“ vedoucích. Přesto postupně počet pionýrů narůstá a členové PO se zapojují do všech veřejných oslav a činností školy.
Oslovení pane učiteli/paní učitelko se mění na soudruhu učiteli/soudružko učitelko.
Jednotlivé školní roky ubíhaly následovně:
Školní rok 1950/51 byl zahájen s 56 žáky ve dvou třídách pod vedením ředitele Miroslava Blahouta a Vlasty Žáčkové, která se vrátila na jeden rok z Bezdružic a nahradila Miroslava Jůdu, jenž se stal ředitelem národní školy ve Slavicích. 11. dubna 1951 byli žáci a učitelé na lékařské prohlídce v ústavu národního zdraví ve Stříbře na rentgenu plic a srdce. Kronikář píše: „Zdravotní stav žactva jest dobrý.“ Kandidáti učitelství z pedagogického gymnasia z Plzně prováděli v obou třídách školy praktické zkoušky. V květnu se konala besídka k Svátku matek, žáci oslavili „Týden lesů a stromů“ promítáním filmů a akademie za účasti pionýrů završila oslavy 30. výročí vzniku KSČ. „Všechna jejich vystoupení byla odměněna bouřlivým potleskem.“, píše kronikář. Žáci II. třídy navštívili divadelní představení v Plzni a na školní výlet se šlo do údolí u Starého mlýna.
Od školního roku 1951/52 byla ředitelkou školy ustanovena Jitroslava Fuchsová, která do té doby působila v národní škole ve Stříbře. Ve funkci zůstala do konce školního roku 1956/57, kdy odešla učit do osmileté střední školy ve Zbiroze. Učitelka Vlasta Žáčková byla přeložena do Prahy a na její místo nastupuje Josef Leba, jehož je lázeňská škola prvním působištěm. Již 1. ledna 1951 je však přeložen na střední školu do Vlkýše a přichází nová učitelka Anna Podroužková z Černošína. 3. září si sdružení rodičů a přátel školy zvolilo nový výbor s předsedkyní Olgou Borovcovou a zároveň odsouhlasilo, že SRPŠ bude hradit všechny učebnice a učební pomůcky. V listopadu se žáci spolu se členy Lidových milicí a ČSM zúčastnili „běhu míru“ a následně oslav VŘSR. V kronice se objevuje zajímavý zápis: „V týdnu 19. – 24. listopadu konaly děti naší školy sběr odpadků na počest nar. pres. Kl.Gotw.“ V rámci Stalinské směny žáci sebrali ¼ kg lipových semen a 50 kg barevných kovů a na počest Únorového vítězství 145 kg hadrů. V obci začíná působit soubor loutkového divadla pod vedením školského referenta J. Wagnera a jeho ženy a pravidelně připravuje pro děti představení. Další tři pionýři byli ošátkováni po složení slibu v rámci oslav MDŽ. Při březnové návštěvě divadelního představení „Paličova dcera“ v Plzni si žáci prohlédli i výstavu cestovatelů Zikmunda a Hanzelky. Školní výlet se opět konal do údolí Starého mlýna, kde si „děti hrály, tancovaly a opékaly vuřty“.
Ve školním roce 1952/53 ve škole kromě ředitelky Fuchsové působí Emilie Turková, která nahradila Annu Podroužkovou přeloženou do Křelovic. Člen SNB seznámil 62 žáků školy s bezpečnou chůzí po ulicích a silnicích, žáci navštívili zoologickou zahradu a divadelní představení „Čapí mládě“ a „Popelka“ v Plzni. Za zvuku písní „ Rudé máme kolem krku šátky“ a „Zaplaňte“ bylo nadporučíkem Františkem Zavadilem, bývalým ředitelem národní školy v Bezdružicích, ošátkováno 7 pionýrů při příležitosti prosincových oslav 73. narozenin J. V. Stalina v domě Stalinových závodů (lázeňský dům Máj - tzv. „Halířák“, dnes Löwenstein). Ke Stalinovu úmrtí 5. 3. 1953 zaslala žákovská organizace školy soustrastný telegram ÚV KSČ. Slova kroniky „Ještě neutuchla bolest nad úmrtím gen. Stalina“ uvozují zprávu o následné smrti československého prezidenta Klementa Gotwalda 14. března. Za vlády nového prezidenta Antonína Zápotockého byla schválena a 1. června zahájena „měnová reforma“ 2), učitelé ve snaze ji žákům objasnit ukazovali dětem nové peníze. Ke konci školního roku žáci sehráli Hrubínovu „Sněhurku a sedm mužíčků“ v rámci oslav MDD, účastnili se závodů na kolech, tříkolkách a koloběžkách a v nově otevřené sokolovně mohli od nového školního roku začít s výukou tělocviku.
1.září 1953 vešel v platnost nový školský zákon3), změna skladby učebních předmětů způsobila, že i v lázeňské škole v následujících letech někteří žáci nezvládli zvýšené nároky učiva a propadli či konali opravné zkoušky, což se do té doby nestávalo.
73 žáků je ve školním roce 1953/54 vyučováno ředitelkou J. Fuchsovou a nově přijatou absolventku gymnasia Miladou Nushartovou (provdaná Peštová), která nahradila E. Turkovou přeloženou do Bezdružic. Na mladou paní učitelku Miladu Nushartovou, která se později dle slov pamětníků pravděpodobně vydala na pěveckou dráhu, dodnes velmi hezky vzpomíná její bývalý žák Jiří Zahrádka: „Byla krásná a já jsem byl do ní zamilován.“
2. ledna 1954 přijel do Lázní v kočáře děda Mráz a po vystoupení žáků jim za odměnu vyprávěl o své cestě do Lázní, o Sovětském svazu a jeho lidech.
Kromě řady povinných politických oslav se 23. dubna konala oslava 5. výročí založení pionýrské organizace a po budovatelských písních („Komsomolská“, „Na barikády“, „Pionýrský pochod“), básních („Země míru“, „Šťastný zítřek“) a projevu následovalo složení slibu a ošátkování osmi žáků. Na škole tak už bylo celkem 16 pionýrů a pionýrská organizace pod vedením Pavla Záliše byla prohlášena za jednu z nejlepších v okrese a od ONV získala jako odměnu 10 knih.
Další úspěch školy zaznamenal i budovatelský týdeník „Nová vesnice“ č. 23 ze dne 7. června 1954, kde informuje: „Národní škola v Konstantinových Lázních sehrála u příležitosti oslav Mezinárodního dne dětí dne 1. června odpoledne a večer dvě představení známé pohádky „O Popelušce“. Za veliké účasti dětí a dospělých předvedli účinkující žáci v čele se svojí učitelkou soudružkou Nushartovou, která vystoupila v úloze matky, velmi pěknou hru. …Doporučujeme ostatním školám, aby následovaly příkladu národní školy v Konstantinových Lázních. Jistě, že jim tamější soudružky učitelky a samotní žáci ochotně poradí a pomohou.“
21. června se konal výlet do Prahy, cena zájezdu byla 31 Kčs. Dva žáci propadli, jeden nebyl pro nemoc klasifikován, 20 žáků bylo za vzornou práci oceněno knihou.
Od školního roku 1954/55 je škola se 76 žáky již organizována jako trojtřídní, ale pouze do 3. března 1955, kdy je p. učitelka Milada Nushartová přeložena do Bezdružic a třídy tak musejí být opět sloučeny. Do školy nastoupila Marta Kratochvílová, absolventka pedagogické školy v Plzni Bolevci, ale v lednu 1955 odchází na mateřskou dovolenou a místo ní nastupuje Helena Lerachová z národní školy v Prostiboři. V listopadu byli žáci prohlédnuti dětskou lékařkou Alexandrou Čejkovou, od 3. do 8. 12. 1954 byla škola uzavřena z důvodů epidemie planých neštovic. V březnu promluvil k dětem o lži a krádeži člen SNB soudruh Josef Topinka. 5. června jeli žáci na školní výlet na Hlubokou a hrad Zvíkov, cena byla 33 Kčs, 3 nemajetné děti jely zdarma. Žáci pod vedením svých učitelek pokračovali v divadelních aktivitách a 16. 6. úspěšně sehráli „Pohádku o dvanácti měsíčkách“. Z výtěžku byly zakoupeny učebnice a sešity.
Ve školní roce 1955/56 tvořily učitelský sbor ředitelka Jitroslava Fuchsová a učitelky Helena Lerachová a nově nastoupivší Ludmila Slámová ze Stříbra. Žáci (86) zhlédli divadelní představení „Zlatovláska“ v Plzni, filmy „U našich vojáků“ a „Branná výchova“, odpracovali 136 brigádnických hodin při sběru brambor na poli JZD, vystoupili s písněmi, cvičením a hrou na piano na celookresní oslavě Dne učitelů v sálu hotelu Tvorba (Alžbětin dvůr). Dětský den byl oslaven průvodem na hřiště, kde žáci předvedli spartakiádní cvičení a závodili na kolech, na školní výlet jeli autobusem na Křivoklát a Karlštejn za 22 Kčs, sehráli divadelní představení „Jak se Honza králem nestal“, sebrali 15,05 kg bylin. Od 27. února do 5. března 1956 se z důvodu nedostatku uhlí vyučovalo jen ve II. třídě a to ve třech směnách po dvou hodinách (pozn. každá třída byla vybavena kamny, žáci pomáhali s nošením uhlí v uhlácích ze sklepa, ráno se nejprve zatopilo a pak teprve začalo vyučování. Dle vyprávění pamětníků ponechaná voda v umyvadle ve třídě zamrzala, když byl v zimě velký mráz). Výbor žen předal škole rádio v ceně 1490,- Kč.
Školní rok 1956/57 byl slavnostně zahájen ve třech třídách s 87 žáky. Učitelskou dráhu zde zahájila Zdeňka Kučerová a z Bezdružic sem byl přeložený Svatopluk Kubát. Žáci navštívili představení „Hurvínka“ v Plzni, k MDŽ nacvičili úspěšné divadelní představení „Sněženka“, 20 žáků složilo pionýrský slib - šátky jim po proslovu předal tajemník okresního výboru KSČ Jaroslav Frýbert. Na školní výlet se jelo na Chodsko a na konci školního roku se po šestileté práci se žáky a kolegy rozloučila ředitelka Fuchsová.
O prázdninách 1957 byly vymalovány všechny třídy a proveden olejový nátěr stěn. Od 1. září 1957 byl novým ředitelem školy jmenován Svatopluk Kubát, na zahájení školního roku 1957/58 žáci vyslechli projev ministra školství dr. Kahudy z československého rozhlasu. Celkem 86 žáků vyučuje ve třech třídách kromě S. Kubáta ještě Zdeňka Kučerová a Zuzana Mrázková (provdaná Fialová), absolventka jednoročního učebního kurzu na pedagogické škole v Plzni. Od 9. do 15. října 1957 byla škola uzavřena z důvodů epidemie asijské chřipky. Smrt Antonína Zápotockého byla obyvateli Lázní uctěna postavením smutečního katafalku v sále kina, kde drželi zástupci všech složek smuteční stráž. V pololetí mělo 19 žáků samé jednotky, tři propadli. Žáci pod vedením profesora Vycpálka (Vratislav Vycpálek - český hudební vědec, skladatel a folklorista), který byl tehdy v Lázních na léčení, připravili kulturní program na oslavu MDŽ. Na konci školního roku jeli starší žáci na výlet na přehradu Slapy. Během léta byly učebny vyklizeny, protože zde pobýval putovní tábor pionýrů.
Ve školním roce 1958/59 nastupuje jako učitelka do lázeňské školy paní Marie Kunešová (1961 provdaná Pavlasová), absolventka pedagogické školy v Plzni, které se zde zalíbilo natolik, že zde zůstala pracovat dlouhých 47 let. Učitelka Zuzana Mrázková vedla pěvecký soubor ČSČK a byla stejně tak jako Svatopluk Kubát členkou lázeňského ochotnického spolku. Žáci s úspěchem sehráli divadelní představení „Princezna Sedmikráska“, o kterém opět referoval týdeník “Nová vesnice“, č. 10 dne 5. března 1959 v článku Zuzany Mrázkové pod titulkem „Velká snaha dětí o dobrou práci“. Nacvičení hry provázely počáteční těžkosti, nácvik trval téměř tři měsíce, ale nakonec se konala dlouho očekávaná premiéra: „Na večerní představení se malí herci velmi těšili. Vždyť budou hrát před svými rodiči! Hlediště se začalo brzy naplňovat, pouze lázeňští hosté zabrali téměř 200 míst. Velmi mě ale překvapila malá účast místního obyvatelstva. V několika případech se stalo, že ani rodiče snaživých herců nepřišli. Je to snad ukázka nezájmu o naše děti?“
Ze staré prádelny na dvoře (polodřevěná stavba na školní zahradě v blízkosti dnes zakryté studny a v místech okna vedoucího do chodby v suterénu) byla přestavbou vytvořena dílna, která dle slov paní učitelky Marie Pavlasové nesloužila žákům, ale spíš školníkovi na různé řemeslné práce. Paní učitelka také dodnes vzpomíná na nevyhovující toalety v dřevěné přístavbě zadního traktu školy: „Byla tam taková dřevěná pavlač a pod ní hromada hadrů a uhlí. Jeden z žáků skákal z pavlače na uhlí a utíkal tudy ze školy. V přízemí byly toalety pro chlapce, v mezipatře pro dívky a učitele. Já jsem se tam bála chodit, bylo to již částečně prohnilé a tak jsem tyto toalety ze strachu raději nikdy nepoužila.“ Tato přístavba byla stržena a zaměněna za zděnou až při celkové rekonstrukci budovy školy na počátku 70. let (dnes je zde umývárna, toalety, chodba a úklidová komora) a bývalá žákyně Alena Krejčová si pamatuje, že „v dřevěné pavlači byl i sklad učebnic, kam jsme si tajně chodili s bratrancem prohlížet učebnice, které budeme mít v dalším školním roce“.
Žáci 1. a 2. ročníku stanovali před školou, starší na Šipíně ve stanech zapůjčených v Plzni. Celkem 45 žáků nacvičovalo na II. celostátní spartakiádu a na podzim 1959 se zúčastnilo okrskového (Stříbro, Rokycany) a krajského (Plzeň) vystoupení se skladbami „Pohádka“ a „Radostná jar“. Dva žáci propadli a jeden vykonal opravnou zkoušku.
I ve školním roce 1959/60 zůstal pedagogický sbor nezměněn (Kubát, Kunešová, Mrázková). Na základě patronátní smlouvy s československými státními lázněmi pořádali žáci pravidelně besídky v lázeňském domě Prusík, které byly velmi oblíbené. Za účasti žáků školy se oslavovalo 15. výročí osvobození a konal se tělovýchovný večer. Škola byla opět organizována jako trojtřídní (počet žáků v kronice neuveden), školní rok byl ukončen mimořádně již 18. června, na konci roku dva žáci propadli. 12. června 1960 se konaly volby do MNV a ředitel Svatopluk Kubát byl jmenován předsedou kulturní školské komise.
Na základě správní reformy č. 36/1960 Sb. (zákon ze dne 9. dubna 1960 o územním členění státu) vzniká okres Tachov, do kterého spadají i Konstantinovy Lázně.
Pozn. Psaní velkých písmen se v článku řídí tehdy platnými gramatickými pravidly.
1)družiny mládeže byly budovány v 50. letech po vzoru sovětského školství jako mimoškolní výchovná zařízení s cílem napomáhat k výchově nové generace v socialistickém duchu
2) „Stará měna“ se měnila v poměru pět, ale i padesát ku jedné, takže úspory většiny obyvatelstva doslova přes noc ztratily veškerou hodnotu.
3) Školský zákon z 24. dubna 1953 zaváděl osmiletou základní školní docházku (OSŠ) a jedenáctiletou střední školu (JSŠ). Kvůli zkrácení základní školní docházky došlo na prvním stupni ke zrušení předmětů prvouky, psaní a vlastivědy a pátý ročník převzal předměty obvyklé pro studium druhého stupně jako zeměpis, přírodopis a dějepis. Mnohým žákům činil skok ze čtvrtého do pátého ročníku značné potíže a s učební látkou se nedokázali vyrovnat (20 procent propadajících žáků).
Vysvětlivky zkratek:
